Turistika a cykloturistika v České Kanadě

Zajímavá místa

Hrad Landštejn

Na prahu vrcholného středověku se přirozeným střediskem nejjižnější oblasti při hranicích stal hrad Landštejn. V současnosti je to jedna z našich nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných hradních zřícenin. Hrad vyrostl počátkem druhé čtvrtiny 13. století v románském stylu jako vojenská hraniční pevnost na hranicích Čech, Moravy a Rakouska.

 

Zřícenina se tyčí na skále lemované dvěma pásy goticko-renesančního opevnění s půlkruhovými baštami. Nejstaršími částmi hradu jsou dvě mohutné čtvercové věže. Horní část vyšší věže (36 metrů) je upravena na vyhlídkovou terasu, z níž je nádherný daleký výhled, zejména na údolní nádrž a do Rakouska. K nejstarší části hradu náleží také palác nacházející se mezi věžemi a mohutná hradba, která vymezila pětiboký areál románského hradu. Stavební vývoj hradu se prakticky uzavřel roku 1579, kdy jej zadlužení Krajířové prodali.

Pro okolí hradu jsou charakteristické rozsáhlé, převážně jehličnaté lesy s množstvím žulových balvanů.

Město Slavonice   www.slavonice-mesto.cz

Malebné město s téměř 2700 obyvateli leží při rakouské hranici na pomezí Dačické kotliny a Javořické vrchoviny, ve výšce 519 metrů nad mořem. Vstoupíte-li do centra Slavonic, budete mít pocit, že jste se rázem ocitli v 16. století, neboť město je unikátním souborem renesančních památek, skutečnou renesanční perlou, a vyhlášenou městskou památkovou rezervací. Od roku 1991 je opět v provozu hraniční přechod Slavonice - Fratres.

 

Slavonice vznikly zřejmě ve 12. století při obchodní stezce, což předznamenalo i další rozvoj města. Původně tu stála asi pouze strážní stanice, nedaleko níž později vznikl menší sídelní útvar, který se posléze rozrostl v trhovou osadu. První písemná zpráva o Slavonicích pochází z roku 1260. Původní obyvatelé byli zřejmě slovanského původu, jak napovídá i název města odvozený pravděpodobně od osobního jména "Slavon" či od jména rodu "Slavoniců". Koncem 13. století byly Slavonice povýšeny na město, které postupně získalo řadu práv a výsad. Mělo také význam v obraně hranic a proto jej Přemysl Otakar II. přikázal opevnit. Jako první majitelé jsou uváděni páni z Hradce, na něž dosud upomíná zlatá pětilistá růže v městském znaku. Jejich péče o rozvoj města se zasloužila o jeho celkový stavební i ekonomický vzrůst.

Jindřichohradecká úzkokolejka    www.jhmd.cz

Jindřichohradecké úzkokolejky, nejrozsáhlejší systém veřejných úzkorozchodných regionálních drah v České republice, tvoří tratě Jindřichův Hradec - Kamenice nad Lipou - Obrataň (46 km, otevřena 24. 12. 1906) a Jindřichův Hradec - Nová Bystřice (33 km, provoz zahájen 1. 11. 1897). Rozchod kolejí je 760 mm. Tratě najdete v celostátním jízdním řádu pod čísly 228 a 229.

Jižní větev, zvaná "Bystřička", prochází územím České Kanady. Její trasa vede z Jindřichova Hradce přes Jindřiš (5 km), Blažejov (8 km), letovisko Malý Ratmírov (10 km), Střížovice (13 km), Kunžak-Lomy (18 km), lesní zastávku Kaproun (22 km), Senotín (24 km), Hůrky (27 km), Albeř (30 km, v blízkosti rybník Osika) až do Nové Bystřice (33 km) a zpět. Podrobnější popis trasy najdete zde. Severní větev vede z Jindřichova Hradce po okraji Českomoravské vrchoviny přes Kamenici nad Lipou až do Obrataně. Cestou projíždí zastávky Horní Skrýchov, Dolní Radouň, Lovětín, Nekrasín, Novou Včelnici (12 km), Žďár u Kamenice nad Lipou, Kamenici nad Lipou (21 km), Včelničku, Benešov nad Lipou, Chválkov, Dobešov, Černovice u Tábora (36 km), Křeč, Sudkův důl a končí v Obratani (46 km).

Od roku 1998 je na obou tratích provozována pravidelná osobní i nákladní doprava. Tu zajišťují motorové lokomotivy řady T 47.0 z let 1954 - 1958, které patří mezi naše nejstarší motorové lokomotivy v provozu, a mladší a menší T 29.0 z roku 1967, osobní vagónky jsou z roku 1966. V turistické sezóně se k nim přidávají historické soupravy, tažené parními lokomotivami U 47.001 (Malletkou) z roku 1907, U 46.001 (Rešicou) z roku 1958, nebo lokomotivou řady U 37, s historickými vagóny z let 1900 - 1908 s dřevěnými lavicemi.

Skalní útvary

Vysoký kámen

Dříve zvaný též Markův kámen, je nejvyšším bodem (738 metrů nad mořem) Novobystřické vrchoviny (a také České Kanady), která je téměř celá zalesněna. Jedná se o kuželovitý vrchol, na němž se nachází mohutné izolované skalisko, v okolí pak různá zajímavá seskupení balvanů. Původně zde byl zřejmě umístěn jakýsi hraniční mezník a místo možná kdysi sloužilo také pro signalizaci.

  

Adam a Eva

Zajímavě pojmenovaný vrch (704 metrů nad mořem) tvoří spolu s blízkými kopci Větrov (713,5 metrů nad mořem) a Starohuťský vrch (703,9 metrů nad mořem) nejvyšší vrcholky při státní hranici s Rakouskem. Všechny tři kopce jsou zalesněné.

Bukový vrch

Mezi Stálkovem a Matějovcem, 720,9 metrů nad mořem. Zalesněný vrch, jeden z nejvyšších v České Kanadě. Kolem něj vede z jedné strany cyklostezka č. 1004, z druhé strany modrá turistická značka.

Čihadlo

Skalní útvary na zalesněném kopci (699,6 metrů nad mořem) u rakouských hranic jihovýchodně od Starého města pod Landštejnem. Na Rakouské straně se zdvihá jeho protějšek Hoher Stein (679 metrů). Na úpatí vrchu Čihadlo při rakouských hranicích se nachází Trojmezní kámen, vytyčující historickou hranici Čech, Moravy a Dolních Rakous.

Graselova sluj    www.graselovy-stezky.cz

Zajímavé seskupení balvanů, údajné místo úkrytu J. G. Grasela. Místo leží na turistické stezce spojující Slavonice a Český Rudolec.

 

Hamerský vrch

Mezi Číměří a Novou Bystřicí (u obce Hradiště) se vypíná zajímavá skalní hradba na zalesněném vrcholu (606 metrů nad mořem), 120 metrů dlouhá, 17 metrů široká a více než 10 metrů vysoká.

Jelení vrch

Na cestě mezi Novou Bystřicí a Landštejnem, tam kde se stýká modrá turistická značka s hranicí rozvodí Labe - Dunaj, se tyčí 708,6 metrů (nad mořem) vysoký vrch. Na něm i v okolí kolem něj můžete nalézt mnoho zbytků bývalého československého opevnění.

Kamenec

Zajímavý skalní útvar, nacházející se jako součást vrcholového hřbetu 1400 metrů východně od obce Číměř. Vrcholovou partii tvoří hřbet orientovaný ve směru východ-západ. Dotyčná skála je izolovaným skalním srubem, který převyšuje kótu 643 metrů. Přístup na vrchol skály je možný pouze od jihu, vrcholová plošina má rozměry 14 x 11 metrů. Archeologickým průzkumem v roce 1996 zde bylo nalezeno 36 úlomků keramiky z 15. století. Výzkum také ukazuje na dřívější dřevěné stavení na vrcholu. V těsné blízkosti se nachází číměřský lom.

Kunějovský vrch

Uprostřed České Kanady, nedaleko obce Senotín, ve výšce 724 metrů nad mořem nad zalesněný vrch vystupuje daleko viditelná věžovitá stavba.

Lískovec

Vrch nad Hrutkovem u Jindřichova Hradce (561,8 metrů nad mořem) s dalekým výhledem na Novobystřickou vrchovinu, Novohradské hory, Jindřichohradecko a Javořici.

Schillerovy kameny

Na Graselově stezce z Českého Rudolce do Slavonic, poblíž Graselovy sluje, se nachází přírodní úkaz (654 m n. m.) pojmenovaný po známém německém spisovateli Friedrichu von Schillerovi (1759 - 1805). O tomto místě se traduje, že zde tento romantický spisovatel vysedával na kamenech a inspirován místní přírodou a pověstí o loupežníku Grasselovi zde stvořil své slavné dílo Loupežníci. Na památku je do kamene vytesáno jeho jméno.

Skalka

Vrch v jiterských lesích mezi Kunžakem a Zvůlí, s nadmořskou výškou 703,3 metrů. Najdete na něm zajímavé žulové balvany a v okolí možná i několik mravenišť. Kolem vrchu vede modrá turistická značka.

Šibenik

Zalesněný kopec východně od Vysokého kamene, významný bod České Kanady (732 metrů nad mořem). Na kuželovitém vrchu se nachází různé skalní tvary - izolované skalky, balvany, skalní bloky. Kousek pod Šibenikem se nachází Terezínská skála, zalesněný vrch s kótou 718 metrů nad mořem.

Trkal

Jeden z nejvýznamnějších viklanů u nás. Viklany se vyznačují tím, že spočívají jen nepatrnou plochou na svém podloží a i malou silou je možné jimi hýbat. Tento viklan se již bohužel nepohybuje, neboť byl v roce 1910 rozhýbán dětmi na školním výletě natolik, že byl vychýlen ze svého přirozeného těžiště. V lidových bájích je také spojován s řáděním čertů. Najdete jej v lese asi půl kilometru jihovýchodně od obce Suchdol u Kunžaku.

Zvůle

V lesích v okolí rybníka Zvůle nalezneme mnoho zajímavých žulových balvanů, mezi nimi i skutečné obry či různá zajímavá seskupení.

Pohraniční opevnění

Československé pohraniční opevnění bylo budováno v letech 1935 - 1938 ve dvou liniích. První linie je poměrně dobře zachována, vede od Staňkovského rybníka přes Novou Bystřici a dále Slavonice až k Vratěnínu. Některé objekty jsou zachovány více, např. u osady Skalka se nachází jedinečný jednostřílný objekt vzor E-36, unikátní pevnůstka z roku 1936. Západně pak kousek od silnice stojí 2 podstavce pro radiolokátory, vybudované nacisty za 2. světové války. Dalším zajímavým objektem je objekt vzor 37 typ C2 nedaleko Starého Města pod Landštejnem. Asi 1.5 km východně od obce Klášter (II) se nachází muzejní areál československého opevnění Klášter II, zahrnující zejména zrekonstruovaný a vyzbrojený lehký objekt vzor 37 typ B a dalších 5 objektů. Přístupný je během letních prázdninových měsíců od 10:00 do 16:00, v sobotu a neděli do 17:00 hodin. Dojdete k němu po modré turistické značce od autobusové zastávky.

  

 

Další areál - Pevnostní areál Slavonice - se nachází 2 kilometry západně od Slavonic v lese před Silničním rybníkem.

Klášter

Osada vznikla při klášteru, který založil roku 1491 Konrád Krajíř z Krajku pro mnichy paulánského řádu; roku 1507 přibyl ještě kostel nad "zázračným" pramenem. Klášter byl však již v roce 1535 vypálen sektou novokřtěnců. Roku 1626 jej v barokní podobě upravil Adam Pavel Slavata, nový kostel byl postaven v letech 1668 - 1682. 1785 byl klášter zrušen, kostel však zůstal významným poutním místem. Roku 1959 byla zbořena zchátralá budova kláštera.

Kostel Nejsvětější Trojice je jednou z nejvýznamnějších barokních památek jižních Čech. Byl vystavěn ve druhé polovině 17. století architektem Giovannim Domenicou Orsim. Kostel, který svým významem přesahuje jindřichohradecký region, dlouhé roky chátral, dnes je z velké části zrekonstruován. Dřevěný oltář patří k největším a nejunikátnějším ve střední Evropě. Prohlídku kostela si lze domluvit v domě nad kostelem u paní Havlíčkové. Pod kostelem směrem k rybníku vytéká silný zázračný pramen "Studánka sv. Františka z Paoly". Kostel má i své katakomby, do kterých můžete se svíčkou v ruce nahlédnout.

Bizoní farma

Asi 3 kilometry od Starého města pod Landštejnem při cyklostezce č. 1007 (1007a) se nachází ohrada, v níž se pase stádo bizonů amerických.

 

Nejsevernější bod Rakouska

Nejsevernější výspa našich jižních sousedů se nachází na soutoku dvou potoků, Koštěnického a Červeného, místo je přístupné pouze pěšky. V blízkosti se nachází lesní hotel a také Novomlýnský rybník s možností koupání.

Trojmezí

Na místě, kde se setkává území Čech, Moravy a Rakouska je umístěn hraniční kámen. V blízkosti tohoto zajímavého místa lze najít další přírodní památky. Jednou z nich je např. Lešnická kamenná studánka z roku 1846. Původně patřila k Lešnickému zámečku, odtud také pochází název "U Zámečku". Dále lze zmínit kaskádu tří rybníčků z 19. století, které dříve sloužily k vodárenským účelům, dnes jsou nevyužité. Na místě jsou vidět původní hráze.

Pfaffenschlag

Pfaffenschlag je veřejnosti zpřístupněná zaniklá středověká ves mezi Slavonicemi, Stálkovem a Starým Městem pod Landštejnem. Na lesní mýtině byly archeologickým průzkumem odhaleny zbytky obytných stavení, jež ve dvou řadách vymezují náves se Slavonickým potokem uprostřed. Půdorysy dvorců, vyznačené zbytky zdiva, byly ponechány odkryté. Lokalita byla osídlena již v 11. století, zničena byla patrně roku 1423 za husitského vpádu. Lze k ní dojít po zelené turistické značce, přístupná je i na kole.

Pila Penikov

Zrekonstruovaná vodní pila  Penikově u Českého Rudolce, byla znovu otevřena pro veřejnost v roce 2005.

 

poutní místo Montsserat

Poutní kostel Panny Marie Bolestné tu stával již 17. století. Své jméno má dle slavného španělskéhopoutního místa Montsserat.

 

 

Přírodní památky a rezervace

V oblasti přírodního parku Česká Kanada bylo vyhlášeno několik chráněných území, většina z nich je také v terénu označena. Přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky jsou po obvodu značeny dvěma červenými pruhy. Je možné se zde volně pohybovat, je však zakázáno vstupovat do pobřežních porostů rybníků a močálů a na mokré louky, kde by mohlo docházet k ničení vegetace a k rušení hnízdících ptáků či dalších živočichů. Zakázán je také odchyt či sběr všech chráněných druhů. Zákaz platí i pro fotografování hnízdících ptáků.

Národní přírodní památky

Kaproun (2,9 ha)

Přechodové luční rašeliniště.

Přírodní rezervace

Hadí vrch (13,3 ha)

Zachovalé jalovcové porosty s acidofilním bylinným a keříčkovým patrem na balvanité suti.

Krvavý a Kačležský rybník (383,5 ha)

Rybníky s rákosinami, rašelinnými a vlhkými loukami. Ornitologicky velmi významné lokality. Vyskytuje se zde i řada zvlášť chráněných mokřadních druhů rostlin.

Skalák u Senotína (14,2 ha)

Zachovalé fragmenty luk svazů Calthion, Molinion, Violion caninae a mezotrofní rybník s vysokou diverzitou rostlin i živočichů.

 

Přírodní památky

Jalovce u Kunžaku (0,3 ha)

Kompaktní jalovcové porosty jako doklad exetnzivního využívání kamenitých pastvin.

Jalovce u Valtínova (5 ha)

Kompaktní jalovcové porosty s typickým bylinným a keříčkovým patrem.

Dědek u Slavonic (2,7 ha)

Mezotrofní vrchovinný rybník s botanicky cenným pobřežím a vysokou druhovou pestrostí planktonu a dalších vodních organismů.

Rašeliniště Klenová (4,5 ha)

Lužní rašeliniště s řadou významných rostlinných druhů.

Velký Troubný (rákosní) rybník (8,2 ha)

Mezotrofní rybník s vysokou druhovou pestrostí vodních organismů a živočichů.